Horolezectví

Trojúhelníková stěna se samostatným vrcholem. Tvoří jakoby předsunutou část masivu prostředního hrotu, od kterého ji odděluje štěrbina za Žlutou stěnou. Žlutá stěna má dvě části, S-SV a SZ. Horolezci vyhledávají výhradně S-SV stěnu, která měří asi 180 metrů.  

Výrazný štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Jeho SZ hřeben se jako nejstrmější úsek hlavního hřebene Tater zvedá z Východní Železné Brány, která slouží jako průchod do kachních doliny. Ze strany Železné kotliny má štít pravidelný lichoběžníkový tvar. V levé části je pancéřovaný kabel mohutnými hladkými plotnami.

Populární štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater zajímavého tvaru. Od Žabej věže ho na západě odděluje Vyšné Žabí sedlo. Na východě sousedí přes Žabí sedlo se Západní žábou věží, která je součástí západního hřebene Rysů. V jeho jižní stěně vede několik krátkých cest. Pro svou expozici a úzký V hřeben (skalní koně) je štít horolezci často vyhledávaný. Kromě V hřebene je často lezení i Häberlainova cesta středem Jižní stěny.

Prostřední, nejvýraznější vrchol Volit zad v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Na V jej od Žabej věže odděluje Východní Volia štěrbina a na SZ od Hincova věže zubatý, ale rovný hřeben ve kterém je pět štěrbin; z nich poslední těsně pod vrcholovou kopulí se nazývá Velká Volia štěrbina. Volí věž patří mezi nejvyhledávanější horolezecké štíty. JZ stěna měří 200 metrů.  

Rozložitý štít v hlavním hřebeni s třemi rozbiehajúcimi se hřebeny: na S se hřeben končí v turisticky schůdnou sedýlka, na Z v Zbojnickým sedle a na VU vybíhá postranní rázsocha oddělující Malou Studenou dolinu od Velké Studené doliny. Prvním sedlem v této rozsoše je hned pod Širokou věží turisticky významné Příčné sedlo.  

Osamocená vyvýšenina v prostředku Velké Studené doliny. Na J a V se láme strmými stěnami a budí dojem věže. Ze strany střeleckých polí má nepatrnou relativní výšku.Jižní stěna Střelecké věže patří mezi vyhledávané a oblíbené horolezecké cíle pro svou jižní expozici a pevnou sklalu. 

Satan 2432m je nejvyšším vrcholem hřebene bašt, který odděluje Mlýnický a Mengusovská dolinu. Od Přední Bašty jej odděluje sedlo nad Rudým žlabem, od Diabloviny (resp.Čertoveho hrbu) zase Satanova sedlo. Jeho 450 metrů vysoká SV stěna spadá do Mengusovské doliny a asi 200 metrů nad údolím se láme kolmou stěnou tzv.. Galerií Satana, vpravo od Červeného žlabu. 

Ostrý štít se nachází v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Na SV ho odděluje od Zbojnickým věží Bílá lávka a na JZ od Malého Ostrého štítu Průlom v Ostrom. Do Velké Studené doliny spadá asi 150 metrů vysokou J a JZ stěnou, která je často vyhledávána horolezcami.Dolný úsek stěny prochází několik travnatých poliček a plošinek, střed stěny je velmi exponovaný v pevné skále, zatímco vrchní část stěny dovoluje snadný prostup na vrchol. 

Ostrva je rozložitý vrchol, kterým končí jižní výběžek hřebene od Popradského Ledového štítu přes Luční sedlo, tupou a sedlo pod Ostrvou. Od jihozápadu se hřeben končí širokým hřbetem porostlým kosodřevinou. Tento hřeben má tři vyvýšeniny Zadní, Prostřední a Přední Ostrva. Na Západ do Mengusovské doliny se láme skalnatým srázem. Asi 200 metrů nad údolím vytváří kolmou Galerii Ostrvy. 

Známý a populární vrchol Vysokých Tater. Jeho trojhranná štítová pyramida vysoce převyšuje okolie.Tvorí ukončení dlouhého JV hřebene, který ve Vyšné beraní strážníci vybočuje z hlavního hřebene. Z Lomnického štítu vybíhá na S a SV krátký, ale velmi členitý a exponovaný Vidlový hřeben přes Kežmarský štěrbinu na Malý Kežmarský štít.